Děti s vážnou tváří a vyhrnutými rukávy pečlivě odměřovaly „bílou mouku“. Pod dohledem paní učitelky sledovaly, jak se sypký prášek ve vodě mění v hustou kaši. Jakmile byla směs hladká, přišla na řadu ta nejnapínavější část – plnění bábovkových forem. Děti se učily trpělivosti i jemné motorice, aby sádra neskončila všude kolem, ale přesně tam, kde má.

Trpělivost přináší „koláče“

Zatímco v opravdové peci se pečivo peče, v mateřské škole se čekalo na chemickou reakci. Malí pekaři napjatě kontrolovali, kdy jejich výtvory konečně ztuhnou a přestanou hřát. Odměnou jim byly dokonale hladké sádrové odlitky, které teď čekají na další fázi – zdobení barvami.

Další dny se třída promění v malířskou dílnu a bílé bábovky získají barvu jahod, čokolády a vanilky.